cze flag

Kůrovcová kalamita - Víc než spor přírodovědců

129 165 Kč
Ušetříte 36 Kč
Nedostupné
Nedostupné
ZDARMA osobní odběr v knihovně
Kůrovcová kalamita - Víc než spor přírodovědců

Kůrovcová kalamita - Víc než spor přírodovědců

cze flag
129 165 Kč Ušetříte 36 Kč
Nedostupné
Nedostupné
ZDARMA osobní odběr v knihovně

Detaily titulu

Nakladatelství: Centrum pro ekonomiku a politiku
ISBN 978-80-87460-07-8
Počet stran 152
Dostupné od 1. 7. 2012
Médium kniha
Vazba paperback

Žánry

Anotace

Debata o kůrovcové kalamitě na Šumavě je více než jen spor údajných ochránců přírody, přírodovědců a lesníků. Zasahuje do společenské a politické roviny, a proto není divu, že se tato causa stala živou součástí obecné politické debaty. Na otázku, zda „kácet“ či „nekácet“, zná odpověď téměř každý. Centrum pro ekonomiku a politiku se rozhodlo jít hlouběji pod povrch problému a předkládá čtenářům nový sborník. V části A uveřejňujeme texty ze semináře „Kůrovcová kalamita – argumenty zastánců zdravého rozumu“ z 12. října 2011. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa vyzývá, abychom chránili naše přírodní bohatství a proti kůrovci aktivně zasáhli. Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský argumentuje, že dnes nebojujeme s kůrovcem, ale s kůrovcovou kalamitou, která reálně ohrožuje nejen celý prostor Národního parku Šumava, ale i okolní lesy doma i v zahraničí. Ekolog a publicista Ivan Brezina upozorňuje, že na Šumavě dnes nevidíme „velkolepé divadlo přírody“, nýbrž hřbitov mrtvých stromů. Milan Lstibůrek z České zemědělské univerzity dává do souvislosti genofond smrku ztepilého na Šumavě a kůrovcovou kalamitu. V části B přinášíme různé inspirativní doplňkové texty. Senátoři Tomáš Jirsa a Jiřina Rippelová kritizují denuciační kampaň vůči řediteli Národnímu parku Šumava Janu Stráskému. Emeritní profesor Mendelovy univerzity v Brně Radomír Mrkva vysvětluje, že Národní park Šumava se stal ikonou zelených aktivistů. Emeritní předseda České bioklimatologické společnosti a Národního lesnického komitétu Vladimír Krečmer analyzuje ideologii a vědu v cause Národního parku Šumava. Poradce v lesnictví Petr Martan uveřejňuje výňatek ze své knihy „Suchá opona Šumavy“ (2011). Náměstek ředitele Národního parku Šumava Jiří Mánek ukazuje, že dnes je třeba chránit Šumavu, nikoli kůrovce. Bývalý ministr životního prostředí Pavel Drobil volá po novém zákonu o Národním parku Šumava. Ekologický poradce Jiří Hanzlíček zkoumá rozdílná vyjádření soudů k blokádě na Šumavě. Univerzitní profesor Pavel Kalina nechce žít ve společnosti řízené biology. Publicistka Jitka Marková klade otázku, co zbylo z Klostermannovy Šumavy. Vilém Podrázský z České zemědělské univerzity v Praze kritizuje zmatek v hlavách těch, kteří se pohybují kolem národního parku. Jiří Štich z občanského sdružení Šumava 21 volá po změně zařazení národního parku Šumava v kategoriích Světového svazu ochrany přírody (IUCN). Programový ředitel Hnutí DUHA Vojtěch Kotecký tvrdí, že Češi chtějí na Šumavě jiný národní park než jeho ředitel. Doktorand VŠE Tomáš Krištofóry zkoumá bezzásahovost na Šumavě z pohledu teorie spontánního řádu. Za současnou zkázu lesů na Šumavě je odpovědný bývalý ministr životního prostředí a předseda Strany zelených Martin Bursík, když čistě emotivně a ideologicky prosadil slogan „nechme přírodu přírodě“ a nechal polom pro orkánu Kyril nezpracován. Kdyby býval zasáhl včas, nemuseli jsme současnou kůrovcovou kalamitu vůbec řešit. Kůrovcová kalamita je dalším důkazem toho, že se dnes bohužel příroda bez lidského zásahu neobejde. Přeji inspiraci a pozorné čtení. Václav Klaus V Praze, 16. listopadu 2011
Tento web využívá Cooikes pro:
a) nezbytné cookies pro správný chod webu (řazení knih, vkládání knih do oblíbené atd.)
b) anonymní vyhodnocování návštěvnosti (Google analytics)