Detaily titulu

Nakladatelství:	Historický ústav AV ČR, v.v.i.
ISBN	9788072861064
Počet stran	301
Dostupné od	22. 3. 2008
Médium	kniha
Vazba	vázaná vazba

Žánry

Anotace

Sborník, který je prvním tematickým supplementem časopisu Folia Historica Bohemica, sleduje ve 13 studiích různé aspekty institucionalizace smrti v raném novověku. Je výsledkem kolokvia uspořádaného k této problematice oddělením raného novověku Historického ústavu AV ČR v březnu 2006. Jednotlivá pojednání buď vycházejí z přednesených referátů nebo diskusních příspěvků, případně byla dodána z řad zájemců o danou tematiku později.V prvním příspěvku se Pavel Král zabýval knihami o dobrém umírání v předbělohorských Čechách. Dalibor Janiš vedle testamentů olomouckých biskupů v 16. a na začátku 17. století zhodnotil i jejich fundátorskou praxi a majetkovou politiku vůbec. Článek Oty Halamy se zaměřil na fenomén revenantů v protestantské předbělohorské literatuře. Pavel B. Kůrka upřel pozornost k městskému prostředí přelomu 16. a 17. století, konkrétně k pohřbům realizovaným městskými zádušími. Tomáš Sterneck poukázal ve svém příspěvku na širší souvislosti pohřbů v konfesijně rozděleném prostředí města Brna kolem roku 1600. Radmila Pavlíčková se věnovala pohřebním kázáním nad biskupy ve středoevropské oblasti v době konfesionalizace. V následující studii se Marie Ryantová v návaznosti na testamenty světských duchovních v pražské arcidiecézi dotkla i jejich pohřbů a vyřizování pozůstalostní agendy. Jiří Mikulec upřel pozornost k problematice katolických bratrstev i literátských kůrů především v pobělohorském období a sledoval je jakožto instituce regulující laickou zbožnost. Navázal na něj Zdeněk Orlita, který se zabýval specifickou problematikou pohřebních průvodů v prostředí pobělohorských mariánských kongregací. Jan Zdichynec a Hedvika Kuchařová přiblížili ve společné studii raně novověké pohřební rituály cisterciáků a premonstrátů. Premonstrátskými zvyklostmi souvisejícími s umíráním, smrtí i pohřby se zabývala také Jana Oppeltová, jež je charakterizovala na základě řádových narativních pramenů z Čech a Moravy. Kateřina Valentová a Karel Černý sledovali ve společné studii smrt a pohřeb ve světle jezuitských konsvetudinářů. V posledním příspěvku pojednal Zdeněk R. Nešpor o mezikonfesních sporech spojených s nekatolickými pohřby těsně po vydání tolerančního patentu.